Jak mají naši fíci ustláno

Poté, co jsem si kdysi pořídila prvního psa, začala jsem taky řešit jeho pelíšek - tedy kde a na čem bude spát. Mí psi byli vždy součástí rodiny, tudíž bylo samozřejmé, že budou mít přístup do domu a nebudou kdesi v kotci v boudě na slámě. Dnes je již jiná doba a jiné možnosti, přesto mi přijde řešení našich pelíšků nejracionálnější a nejsnadněji udržovatelné, proto jsem se rozhodla, že svůj "patent" zveřejním, třeba bude nějakému náhodnému návštěvníkovi našich stránek užitečný.

V dnešní době je již k dostání nepřeberné množství pelíšků v různých barvách. Pokud ovšem pelíšek není svlíkací, nedá se potah vyprat a pelíšek za pár týdnů voní neskutečným odérem. Pochybuji, že snad někdo bude onen pelíšek s radostí každý týden vaxovat. Pokud je zakoupený pelíšek svlíkací, je to již jistá výhoda, že alespoň vnější vrstva se dá vyprat. Přiznám se, že jsem ale možná poněkud líná, takže by mě docela obtěžovalo neustálé svlíkání a povlíkání několika (podle počtu psů) pelíšků, pominu-li fakt, že takto strávený čas raději věnuji svým psům. 

Takže jsem vymyslela a velmi se mi osvědčilo toto: v textilu si koupím molitanovou 1 cm širokou matraci, obvykle se prodává rozměr 2x1 metr. Ten následně rozdělím na 3 části, což je zhruba 1m x 0,65cm, čili rozměr tak akorád. Tyto pošiji látkou a získám tak rovnou tři "koberečky", které vrstvím podle potřeby. Vrchní pak jednoduše bez nějakého svlíkání hodím celý do pračky. Jde použít i dvoucentimetrová šířka molitanu, ale ta se již špatně pošívá. Je nutné i molitan několikrát prošít přes látku uprostřed, aby se v potahu udržel a nehrnul. Takto jsou fíci neustále udržováni v čistotě a na tento styl stlaní si celkem dobře zvykli. Má to i tu výhodu, že se mohou bezstarostně rozvalit, což v pelíšku s vyvýšenými okraji asi zas tak skvěle nejde. Akorád u štěňátek se musí pohlídat, aby nezačali zkoumat obsah koberečku. Osobně jich mám ušito více, a můžu jim v místnosti kdekoli udělat pelíšek, když chtějí fíci spát venku před vchodem, taktéž dostanou kobereček (dva tři), beru ho i na cvičák, kde jeden fík vždy čeká uvázaný a může odpočívat na vlastním koberečku. Zkrátka tyto koberečky vlastní výroby se mi velmi osvědčily, možná bych to mohla použít jako podnikatelský nápad, protože tento rozměr prostě zatím nikdo nevyrábí. (Podsedáky jsou prostě malé a plážová lehátka zase moc úzká a dlouhá.)